Obecné informace
V chladném období se nejlépe osvědčuje oblečení ve vrstvách. Spodní vrstvu tvoří vlněné prádlo nebo termoprádlo, které udržuje dítě v teple, i když se zpotí. Na něj podle potřeby přidáváme další tenčí vrstvy, které izolují lépe než jedna silná. Vlněné nebo fleecové oblečení navíc hřeje i za vlhka.
Svrchní bunda by měla být dostatečně teplá, prodyšná a s vodoodpudivou úpravou, aby odolala lehkému dešti nebo mokrému sněhu. Při vydatnějším dešti doporučujeme přes oblečení obléknout pláštěnku.
Stejný princip vrstvení platí i pro dolní část těla. Doporučujeme termolegíny nebo termoprádlo, kalhoty s vodoodpudivou úpravou a zateplenou nepromokavou obuv, například sněhule nebo holínky se silnou podrážkou a vyjímatelnou vlněnou vložkou. V mrazivých dnech a při vyšší sněhové pokrývce jsou praktickým doplňkem návleky, které chrání přechod mezi kalhotami a obuví.
Velká část tělesného tepla uniká hlavou, proto doporučujeme kuklu, která chrání hlavu i krk a děti si ji nemusí během dne upravovat. Podle počasí ji lze doplnit čepicí nebo kapucí.
Nezbytnou součástí zimní výbavy jsou také nepromokavé zateplené palčáky, ideálně na šňůrce. Ve větších mrazech je lze doplnit tenkými vlněnými nebo pletenými rukavicemi.
Školkáčci i školáci mají sadu náhradního oblečení v zázemí školky/školy.
Nejlépe se osvědčuje oblečení ve vrstvách. Doporučujeme více tenčích vrstev z prodyšných materiálů, které lze podle počasí snadno přidávat nebo ubírat.
Na jaře a na podzim je vhodné, aby děti nosily dlouhé rukávy i nohavice. Chrání je před poškrábáním, sluncem i hmyzem. Praktické je oblečení zakončené manžetami, které zamezí snadnému přístupu hmyzu. Vhodnější jsou také světlejší barvy – odrážejí sluneční paprsky a případný hmyz je na nich lépe vidět.
Nezbytnou součástí výbavy je pokrývka hlavy. Z obuvi doporučujeme pevné kotníkové boty, holínky nebo sandály s pevnou špičkou – vždy podle aktuálního počasí a programu dne.
Školkáčci i školáci mají sadu náhradního oblečení v zázemí školky/školy.
Každá rodina se může dostat do náročné životní situace – například v důsledku nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiné rodinné krize. Pokud taková situace nastane, chceme být rodinám oporou a hledat společně řešení.
V těchto případech můžeme nabídnout podporu prostřednictvím našeho finančního fondu, jehož smyslem je pomoci dětem zůstat v bezpečném a stabilním prostředí naší školky a školy i v období nejistoty. Každou situaci řešíme individuálně a s respektem k potřebám rodiny.
Riziko přisátí klíštěte lze výrazně snížit vhodnou prevencí. Doporučujeme nosit oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi zakončenými manžetami, doplněné pokrývkou hlavy a pevnou obuví. Vhodné jsou hladké materiály ve světlejších barvách, na kterých jsou klíšťata lépe vidět. Před příchodem do školky/školy doporučujeme použít repelent. Repelent by měl být optimálně stálou výbavou batůžků, aby bylo možno jeho aplikaci opakovat.
Po průchodu vysokou trávou nebo zarostlým terénem děti učíme oklepat si oblečení. Pokud u dítěte během dne objevíme přisáté klíště, co nejdříve jej doporučeným způsobem odstraníme, místo vydezinfikujeme a rodiče o tom informujeme. Doporučujeme dítě prohlédnout i po návratu domů.
Ano, děti potřebují svobodu i jasné a bezpečné hranice. Děti ve školce i ve škole jsou vedeny k respektování pravidel. Pravidla jsou srozumitelná, předvídatelná a vycházejí z respektu k sobě, jiným i prostředí kolem nás. Díky tomu se děti mohou cítit bezpečně a postupně přebírat odpovědnost za své chování. Děti se na tvorbě pravidel podílí. Díky tomu rozumí jejich smyslu a důležitosti.
Konflikty mezi dětmi jsou přirozenou součástí života a zároveň důležitou příležitostí k sociálnímu učení. Podporujeme děti v tom, aby se učily konfliktní situace zvládat bezpečně a s respektem. Učíme je vyjadřovat své potřeby a zájmy, nastavovat si hranice, pojmenovávat a regulovat své emoce, naslouchat jiným, hledat řešení a společně se domlouvat.
Konflikty řešíme s dětmi podle situace bezprostředně, ale vracíme se k nim i s časovým odstupem, když emoce opadnou. Děti mohou celé situaci porozumět lépe a příště jednat jinak.
Snažíme se, aby se děti s ohledem na svůj věk na řešení konfliktu co nejvíce podílely. Zároveň jim jsme vždy oporou.
Šikanu bereme vážně, vždy ji řešíme a věnujeme pozornost už prvním signálům. Důležitá je pro nás prevence – budujeme prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně, učí se vzájemnému respektu a bezpečnému řešení konfliktů a mají důvěru v pedagogy.
Pokud u nás vznikne podezření na šikanu (např. při hře na lupiče a policisty děti opakovaně honí a zatýkají jen jedno dítě, dítě se začne stranit, při skupinové práci začne být někdo opakovaně přehlížen…) – situaci citlivě prověříme a postupujeme podle jasně nastavených pravidel.
Chráníme dítě, kterému bylo ublíženo, a pracujeme s dítětem, které se šikany dopustilo (popř. s dětmi). Situaci řešíme také s rodiči zúčastněných dětí a se svědky.
Vzhledem k velikosti naší školky a školy se na řešení šikany podílejí všichni pedagogové, školní psycholog a zástupce vedení školy. V případě potřeby spolupracujeme také s externími odborníky.
Lesní školka
Ano, mohou. Přijetí dětí mladších tří let posuzujeme individuálně podle jejich zralosti a připravenosti. Důležitým předpokladem je, aby dítě zvládalo samostatně používat toaletu a nepotřebovalo během dne plenky.
Pobyt venku je důležitou součástí našeho programu, ale vždy zohledňujeme aktuální počasí a potřeby dětí. Při silném větru, vánici, bouřce, krupobití nebo jiných nepříznivých podmínkách zůstáváme v zázemí naší školky – v zatepleném několikaprostorovém domečku s možností vytápění. Za deště využíváme také zastřešenou terasu nebo teepee. Jakmile to počasí a denní režim umožní, vyrážíme ven. Díky vhodnému oblečení si děti mohou pobyt venku naplno užít i za méně příznivého počasí.
Ne, svačinu na celý den zajišťují rodiče. Důvod je jednoduchý – chceme, aby dítě mělo svačinu, kterou skutečně sní. Většinu dne trávíme venku a děti potřebují dostatek energie pro pohyb, objevování i hru. Když mají s sebou svačinu z domova, je větší pravděpodobnost, že se dobře najedí a budou mít sílu užít si celý den.
Adaptace začíná ještě před nástupem. Pomáhá, když rodiče si jsou svým rozhodnutím ohledně nástupu jistí a s dítětem o školce mluví pozitivně a konkrétně. Pokud je to možné, seznamte dítě se školkou předem – zapojením do skupiny předškolkáčků, návštěvou slavnosti nebo během předprázdninového týdne. Před nástupem také trénujte krátká odloučení a postupně dítě zvykejte na ranní režim.
V prvních dnech pomáhají klidná rána, krátký loučící rituál a vyzvedávání dítěte v předem domluvený čas. Při příchodu do školky si nechte chvíli na společné přivítání s pedagogy. Sdělte jim, jak se dítě cítí, co má aktuálně rádo a co mu pomáhá. S dítětem se rozlučte bez zbytečného prodlužování. Při vyzvedávání si vyhraďte čas, aby vám pedagogové popsali, jak pobyt ve školce probíhal.
Adaptaci přizpůsobujeme každému dítěti – začínáme kratšími pobyty a jejich délku postupně prodlužujeme podle potřeby. Důležitá je průběžná komunikace mezi rodiči, dítětem a pedagogy a oceňování každého malého kroku k samostatnosti. Každé dítě má své tempo a společně hledáme cestu, která bude vyhovovat právě jemu.
Bezpečí je pro nás důležité. Zároveň věříme, že děti potřebují mít možnost objevovat svět i s přínosnou mírou rizika.
Rozlišujeme mezi nebezpečím a přínosným rizikem. Nebezpečí, které by mohlo vést k vážnému zranění, se snažíme odstranit nebo mu předcházet. K rozpoznání nebezpečí a jeho prevenci vedeme i děti.
Přiměřené riziko u nás děti pod dohledem pedagogů mohou podstupovat (např. práce s ostrým nástrojem, rozdělávání ohně, skákání přes potok…). S dítětem hledáme bezpečný způsob, jak danou výzvu zvládnout.
Informujeme aktivně, průběžně a pravidelně. Každodenní krátké sdílení probíhá při ranním příchodu a odpoledním vyzvedávání. Rodiče tak mají možnost zeptat se na to, jak jejich dítě den prožilo, a zároveň nám předat důležité informace z domova.
Pokud by rodiče nebo pedagogové potřebovali něco probrat v delším hovoru, vyhradí si na něj po společné domluvě čas. Pokud to dává smysl, může být k hovoru přizván školní psycholog nebo zástupce vedení školy. V případě potřeby spolupracujeme i s externími odborníky.
Dvakrát do roka mají pedagogové s rodiči hovor o tom, jak se ve školce dítěti daří z dlouhodobého hlediska. Probírá se učební pokrok dětí a domlouvá se, čím je možné dítě ve spolupráci školky a rodiny podpořit.
Od použití jurty se v lesních školkách ustupuje. Typově jde o obydlí s předpokladem nepřetržitého topení v suchém a mrazivém podnebí. V českých podmínkách při přerušovaném vytápění nefunguje. Po ochlazení vzdušná vlhkost kondenzuje v tepelné izolaci, která následně svou plnou funkčnost ztrácí, může plesnivět a přitahovat hmyz či hlodavce.
Základní škola
Počet dětí v ročníku je deset. Menší počet dětí na pedagoga nám umožňuje dobře poznat každé dítě, vnímat jeho individuální potřeby a poskytovat mu odpovídající podporu.
Ne, svačinu na celý den zajišťují rodiče. Důvod je jednoduchý – chceme, aby dítě mělo svačinu, kterou skutečně sní. Děti potřebují dostatek energie pro učení, hru i každodenní pobyt v přírodě. Když mají s sebou svačinu z domova, je větší pravděpodobnost, že se dobře najedí a budou mít sílu užít si celý den.
Ano, pobyt venku je v naší škole součástí denního rytmu. První výukový blok, který propojuje ranní kruh, tělesnou výchovu a anglický jazyk, probíhá vždy venku. Děti i pedagogové jsou proto na pobyt venku připraveni. Výjimkou jsou pouze mimořádné povětrnostní podmínky, například silný vítr nebo krupobití. Venkovní prostředí využíváme také v dalších výukových blocích, kdykoli to dává smysl (např. výuka o lesním ekosystému přímo v lese, zkoumání vývojových stádií obojživelníků u tůně…) a chceme do učení vnést více pohybu (např. běhací diktáty, postup vývojovým diagramem namalovaným křídou na chodníku…). Naši pedagogové jsou však schopni připravit na ven i výuku o prvočíslech či slovních druzích.
Program i délku pobytu venku přizpůsobujeme aktuálnímu počasí i potřebám dětí. Základem je vhodné oblečení, díky kterému si mohou pobyt venku naplno užít.
Naši absolventi pokračují na státních i soukromých školách. Podle svých zájmů, studijních předpokladů a preferencí rodiny nastupují na druhý stupeň základních škol i na víceletá gymnázia, včetně výběrových.
Rodinám poskytujeme k návazné škole poradenství. Máme přehled o školách v okolí a jejich způsobu vzdělávání. Rádi s vámi probereme možnosti a pomůžeme vám zorientovat se při výběru.
Druhý stupeň na malých školách bývá v ČR horší než na velkých. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce. Naše rozhodnutí nemít druhý stupeň při malém počtu žáků vychází z důrazu na naši snahu usilovat o co nejvyšší kvalitu vzdělávání.
Druhý stupeň s malým počtem žáků přináší řadu praktických problémů – zejména při zajištění dostatečné odbornosti a stability učitelského týmu. Často v praxi dochází ke spojování více ročníků. Učební skupina může být nakonec velká jako běžná třída (v roce 2026 je celorepublikový průměr 19,9 žáka na třídu), ale zároveň je víceročníková výuka pro učitele výrazně náročnější. V důsledku obojího se ztrácí prostor pro individualitu, což byla původní výhoda malé školy.
Věříme také, že přechod na druhý stupeň jiné školy je pro děti přirozeným krokem v jejich dospívání. Potřeby dospívajících se od dětských liší a nové prostředí, větší kolektiv i nové výzvy pro ně mohou být důležitou zkušeností.
Dítěti, které je v angličtině pokročilejší než jeho vrstevníci, umožňujeme se části výuky účastnit s vyššími ročníky. Výuky s rodilým mluvčím či s využitím CLIL se účastní se svým ročníkem s tím, že míru jeho jazykové pokročilosti individuálně zohledňujeme.
Máme zkušenosti i s bilingvními dětmi s angličtinou. Po dohodě s rodiči pro ně vypracujeme individuální plán výuky.
Ne, používáme slovní hodnocení. Slovní hodnocení nám dává možnost popsat konkrétně, co se dítěti daří, v čem se posunulo a na čem může dále pracovat. Nehodnotíme pouze výsledek, ale také přístup k učení. Slovní hodnocení je jedním z nástrojů, kterým se děti učí rozumět vlastnímu učení, vnímat svůj pokrok a postupně přebírat odpovědnost za to, kam se chtějí posunout.
Ne, povinné domácí úkoly u nás děti nedostávají. Věříme, že učivo patří především do školy, kde mají děti podporu učitelů a mohou spolupracovat se spolužáky. Pokud má ale dítě chuť něco procvičit, přečíst, prozkoumat nebo se ve svém učení posunout dál i v čase po škole, rádi ho v jeho záměru podpoříme. Domácí úkol u nás není povinnost, ale možnost.
Ne, každé dítě má všechny učební pomůcky ve svém boxu ve škole. Děti ani nemusí nosit školní aktovku. Stačí lehčí batoh s přezkou do terénu, kam se vejde svačina, termoska, podsedák, malé balení repelentu a opalovacího krému, kapesníky, gel na ruce, pláštěnka, psací potřeby a případné svršky.
Ano, setkání ve složení dítě – rodič – pedagog u nás probíhají každé pololetí. Děti se na každou tripartitu pečlivě připravují. Provádí sebereflexi svého učení – zamýšlí se nad učebními pokroky a určí si, kde se chtějí ještě zlepšit. Také si sestaví výběrové portfolio s podklady, které jejich učební pokrok ilustrují.
Na setkání dáváme dětem co největší prostor, aby o svém učení mluvily především ony. Jsou totiž ve svém učení těmi nejdůležitějšími. Rodiče a pedagog mají na setkání samozřejmě také svůj prostor. Tripartita je dobrou příležitostí domluvit se na nějakém opatření pro podporu dítěte ve třech.