František Zimmel, ředitel školy

František nese odpovědnost za školu jako celek. Tým s jeho podporou přivádí výchovný a vzdělávací koncept v život. František komunikuje s dětmi, rodiči, pedagogy a úřady. Je průvodcem dětí na objevných výpravách do světa po blízkém i vzdálenějším okolí školy. Umí devatero řemesel a snaží se, aby děti zažily pocit uspokojení z práce vlastních rukou. Hraje na kytaru a flétnu. Při práci uplatňuje respektující přístup a psychologický vhled daný jeho odborným zázemím.

„Tak hlavně zdraví a štěstí“ přejeme si navzájem při různých příležitostech. Ve škole to bereme vážně – příroda jako školní učebna, smysluplné učení, motivující hodnocení, partnerské vztahy mezi dětmi, rodiči i průvodci. To vše je rámcem pěti let, kdy společně jdeme životem. Průvodci jsou, ve spolupráci s rodiči, připraveni podpořit děti při jejich objevování světa. Psát, číst, počítat, porozumět cizí řeči a pár dalších nezbytností základního vzdělání – to se zdravé a šťastné děti naučí rychle. Ptát se, hledat odpovědi, třídit informace, rozhodovat se, konat v pravý čas, odpočívat, reflektovat, být tiše, ozvat se atd. atd. – tyhle dovednosti se děti (rodiče, průvodci) budou učit i po celý zbytek života.

Veronika Zimmelová, zástupkyně ředitele

Veronika je vede tým školky a působí jako učitelka českého a anglického jazyka ve škole. Zajišťuje také propojení školy a školky Devětsilu na úrovni dětí, průvodců i rodičů. Pedagogové školy a školky mají díky Veroničině organizaci společná soustředění a rodiny z okruhu Devětsilu dohromady slaví tradiční svátky. Veronika rozvíjí dobré vztahy Devětsilu s místní kamenickou komunitou. Východisko pro její práci tvoří koncept respektovat a být respektován, formativní hodnocení a strategie a metody kritického myšlení.

Když se mi narodila dcera Maria, začaly na mne doléhat otázky související s její výchovou a vzděláváním. Napadlo mne se jejich dotěrnosti zbavit tím, že odpovědnost přenesu na jiné a nechám dceru zažít to, čím jsem v dětství a dospívání prošla sama. Představit si jiný scénář vyžadovalo úsilí. Nakonec mi to však nedalo a na otázky jsem se snažila skutečně hledat odpovědi. Prázdný prostor se zaplňoval čím dál určitějšími tvary. Zjistila jsem, že pokud člověk v oblasti výchovy a vzdělávání hledá, najde. Milníky cest tu jsou. Na výpravu po méně vyšlapaných stezkách to chce navíc odvahu, tvořivost, vytrvalost a partu, která sdílí cíl.

Maxim Bernstein, průvodce ve škole

Max ve škole působí jako třídní učitel. Než začal studovat učitelství na přírodověděcké fakultě UK, byl jeho profesní zájem zaměřen na dynamiku vody v krajině. Stále ho tedy můžete zastihnout jako přednášejícího odborného semináře na universitě. Max intenzivně rozvíjí své učitelské dovednosti. V minulém roce dokončil dlouhodobý kurz Hejného matematiky a prohlubuje své dovednosti v badatelsky orientovaném vzdělávání. Max hraje výborně na kytaru a jeho vášní je divadlo.

Vždy mě fascinoval proces poznání a pochopení, které se zračí v dětské tváři. S narozením dcerky jsem si uvědomil, že se chci ve svém životě více věnovat právě dětem, jejich výchově a vzdělání. Je to ostatně naše rodinná tradice, kterou jsem do té doby nenásledoval pouze kvůli své lásce k přírodě. Umožnit dětem jejich vlastní rozvoj pomocí vzorů a pomocí možností, věci si vyzkoušet a porozumět jim po svém, je pro mne cílem i odměnou. Měl jsem štěstí, že jsem se právě v té době setkal se školou Devětsil, která k tomu vytváří mimořádně vhodné prostředí. Devětsil mi umožňuje tento proces nejen pozorovat, ale být jeho přímou součástí a napomáhat mu. Zároveň jsem v Devětsilu v každodenním kontaktu s přírodou, kterou ve svém životě potřebuji.

Tereza Blumová, průvodkyně ve škole

Tereza působí ve škole jako učitelka matematiky, asistentka pedagoga a vychovatelka. Zároveň dokončuje studium pedagogiky na vyšší odborné škole. S dětmi dobře uplatňuje své dlouholeté zkušenosti ze skautského oddílu. V rámci družiny nabízí dětem rukodělné aktivity, pečení a vaření, společnou péči o zahradu.

Jako malá jsem se nemohla dočkat, až dostanu na starost svou první skautskou družinu. A od té doby, co se mé přání vyplnilo, se věnuji výchově dětí a mládeže v rámci Junáka téměř nepřetržitě a výrazně to ovlivnilo i představy o mém budoucím povolání.

Když jsem se vydala za místem, kde bych mohla doprovázet děti v souladu s tím, co je pro mě důležité - trávit čas v přírodě, respektovat jedinečnost dětí, vést je ke svobodě a mít kolem sebe tým podobně laděných pedagogů, došla jsem až sem, do základní školy Devětsil. A od té doby jdeme společnou cestou, která je plná úžasných objevů, spolupráce a dobrodružství.

Jitka Hadrabová, průvodkyně ve škole a školce

Jitka působí jako asistentka ve školce a škole. Vedle toho je ve škole také vychovatelkou.

Dana Kovaříková, průvodkyně ve škole

Dana působí ve škole jako asistentka pedagoga. Vystudovala učitelství matematiky na MFF UK.

Zuzana Kajfoszová, průvodkyně ve školce

Vystudovala jsem lesnictví, které se po dokončení školy stalo na 11 let mým oborem. Pracovala jsem v odborné lesnické organizaci na oddělení, které se zabývalo lesní pedagogikou a prezentací lesnictví. Měla jsem možnost být v kontaktu s dětmi a veřejností. V rámci lesní pedagogiky jsem pracovala zejména s dětmi předškolního věku. Absolvovala jsem základní i nadstavbový Kurz lesní pedagogiky pro lesníky, odborné lesní pracovníky, myslivce a vlastníky lesa. Zároveň jsem byla členkou pracovní skupiny, která v rámci lesní pedagogiky mj. tvořila vzdělávací materiály pro děti. S dětmi jsem v lese pracovala od roku 2007, součástí mé práce byla tvorba her a aktivit a samotné sestavování programů lesní pedagogiky či vytváření didaktických pomůcek pro lesní pedagogiku.

Díky kontaktu s dětmi jsem se začala zajímat o problematiku komunikace s nimi. Kladla jsem si otázky, jak během programů v lese s dětmi komunikovat partnersky, jak jim poskytovat zpětnou vazbu na jejich chování a výsledky činnosti tak, aby se nejednalo o direktivní a mocenský přístup. Zajímalo mne, jak v dětech rozvíjet vnitřní motivaci narozdíl od té vnější. Absolvovala jsem tedy kurz Respektovat a být respektován, jehož principy mě velmi oslovily. Kurz mne ovlivnil natolik, že jsem se odhodlala vystudovat pedagogiku předškolního věku a změnila jsem svůj pracovní obor. Stala se ze mne pedagožka mateřské školy. Od roku 2018 pracuji v Devětsilu. Těší mě, že v Devětsilu mohu skloubit oba své zájmy – vzdělávání dětí založené na partnerských a respektujících principech a poznávání přírody a pobyt v ní.

V práci s dětmi mi přijde smysluplné podporovat v dětech kompetence, jako je poznávání svých emocí a potřeb, nebát se věcí, které neznají, vytrvat, i když se na poprvé nedaří, nebát se udělat chybu, učit se učit, podporovat chuť rozvíjet se celoživotně. Chápat sám sebe jakou součást okolního prostředí, své spojení s přírodou, lidmi. Dokážu improvizovat, ráda se nechám vést tam, kam směřují děti. Přijde mi důležité dát dětem prostor a možnosti, aby se rozvíjely v oblastech, v nichž jim to přirozeně jde, a zároveň podporovat rozvoj v ostatních stránkách. Nemám ráda, když děti dostávají nálepky nebo jsou příliš srovnávány s ostatními apod. Beru vše jako vývoj, skvělé je učit děti rozlišovat vlastní pokroky v rámci jejich vývoje. Každý člověk je jiný, s jinými předpoklady a schopnostmi, srovnávání jednoho s druhým vývoj spíše brzdí, než podporuje.

Miloslav Kočí, učitel hudby

Jsem učitel hudby. Zkušenosti s práce s dětmi jsem nabyl při výuce na Mezinárodní konzervatoři Praha, v mateřských školách pro Rytmik.cz a Kroužky.cz, v Domě dětí a mládeže. Byl jsem součástí týmu, který rozvíjel kolektiv dětí postižených autismem. Lektoroval jsem hudební workshopy na základních školách. S Devětsilem jsem začal spolupracovat v roce 2016.

Způsob, jak se rozvíjí jednotlivé osobnosti dětí, způsob, jak se děti učí spolupracovat mezi sebou i se světem dospělých a být "týmovými hráči", mi přijde jako výborné spojení toho, jak zachovat čas dětství a přitom děti nenásilně a zodpovědně připravit na začlěnění do společnosti v dospělém věku. Prostředí Devětsilu, ve kterém výuka probíhá, je naprosto jedinečné pro děti i průvodce.

Sophie Meklons, průvodkyně ve škole

Sophie je rodilou mluvčí angličtiny, se kterou se děti učí cizímu jazyku bez strachu z chyb. Jde jí v první řadě o dorozumění s dětmi během jejich přirozené činnosti. Děti se s ní učí angličtině během sběru hub, házení míčem, během divadelního představení, honičky, fyzikálního pokusu, svačiny... Sophie vystudovala obor Performing Arts na University of Westrn Australia. Tanec je její vášeň. Věří, že je to ještě univerzálnější jazyk než její rodná angličtina.

I've a passion for working with children and have been surrounded by them my entire life. I'm Australian, so have led them through nature and on adventures, as well as teaching them survival skills. I'm always looking for new ways to do this in a fun and educational way! It's great to teach children in natural surroundings. I have grown up in the Australian bush and I believe there is so much to learn from being outside. This is why I enjoy teaching English at Devetsil. I'm eager to share my knowledge and experience to help children develop their life skills!

Šárka Valášková, průvodkyně ve školce

Šárka působí jako učitelka ve školce. Vystudovala obor Ochrana životního prostředí na PřF UK. Hudební, dramatické a environmentální výchově se věnovala také během studií Předškolní pedagogika na PeF UK. V malotřídní ZŠ v Senohrabech pracovala jako učitelka dramatické výchovy a koordinátorka ekologické výchovy. Později se stala učitelkou 1. stupně. V tomto období absolvovala kurz Kritického myšlení, kurz Respektovat a být respektován a zejména intenzivní tříletý seminář waldorfské pedagogiky.

Moje dětství zásadně ovlivnilo svobodné pobíhání po lesích a loukách na valašském venkově, kde jsem trávila prázdniny u babičky. Také mne ale utvářelo pobíhání s buzolou a mapou v různých lesích Evropy při závodech orientačního běhu, k němuž mě přivedli rodiče, zakladatelé tohoto sportu v Čechách. Orientační běh se společenstvím lidí kolem mi přinesl mnoho přátel, mezi kterými jsem si našla svého muže. S manželem jsme po nastěhování do Kamenice v r. 2001 založili oddíl orientačního běhu, který se rychle stal největším oddílem ve Středočeském kraji. V rámci oddílu se s přáteli věnuji trénování dětí a pořádání závodů.

Od dětství jsem byla vedená k hudbě. Absolvovala jsem klavír a varhany na lidušce. Díky dobrému základu se věnuji také hře na akordeon a jiné nástroje (flétna, kytara, klarinet…).

Mou třetí dětskou zálibou bylo loutkové divadlo, které postupně přerostlo v psaní scénářů (zejména pohádkových) a režírování různých dětských představení. To pak také přirozeně vyústilo v zájem o dramatickou výchovu. Její prostředky při práci s dětmi využívám velmi často.

Jonáš Stoklasa, průvodce ve školce

Jonáš ve školce působí jako asistent pedagoga v pátky.

Marie Šedá, průvodkyně ve škole

Marie ve škole působí jako třídní učitelka, asistentka pedagoga a vychovatelka. Zároveň dokončuje studium estetiky na vysoké škole a zajímá se o literaturu a výtvarné umění. Při práci s dětmi zúročuje své dlouholeté zkušenosti z vedení družiny světlušek ve skautském oddílu. V rámci školní družiny dětem nabízí sportovně orientovaný program a učí je zálesáckým dovednostem. Ve svém volném čase plete, pěstuje bylinky, prochází se po Kamenicku se svým psem a vyráží s batohem po Evropě.

V Devětsilu mě baví individuální práce s každým dítětem a učitelský kolektiv, ve kterém spolu sdílíme své úspěchy a radíme se, když si nevíme rady. Cením si, že se každý den ve škole mohou jak děti, tak průvodci naučit něco nového. Ať už jakým směrem vychází v zimě slunce nad obzorem nebo že není důvod se bát deště, ale i měkkým dovednostem jako spolupráci, komunikaci a trpělivosti. Každý z nás přináší svou trošku do mlýna a společně vytváříme dnešní podobu školy. Třeba jednoho dne naučím všechny děti a průvodce plést a každý si vytvoří svou zimní čepici.